Autorky

Marie (Zazou)
Verdier

Jmenuji se Marie. Je mi 45 let, pocházím z Francie a jsem maminka dvou synů. Mám ráda lidi a baví mě objevovat nové věci. Moje nejkrásnější vzpomínky pocházejí z raného dětství: dlouhý stůl s prostřeným velkým bílým ubrusem se zlatým lemováním, sváteční souprava talířů zdobená květinami, stříbrné příbory se sklenicemi z broušeného skla. Stále vidím blažený výraz své babičky, která se spolu s maminkou a tetami otáčí v kuchyni a vesele si při- tom povídají. Dědeček, otec a strýcové diskutují v zahradě, zatímco já si hra- ji s bratrem, bratranci a sestřenicemi. Někdy v té době vznikla i moje přezdívka: Zazou. Vymyslela ji moje sestřenice zkomolením mého dívčího jména Mazou. Vzpomínám si na nekonečné hostiny, kde se mísí vůně pečeného masa, jablečného koláče a dobrá nálada kolem svátečně prostřeného stolu. Moje maminka a babička trávily hodně času vařením a přenesly svoji lásku k vaření i na mě. Knížku Malé středeční vaření, kterou mi darovala maminka, mám stále u sebe. Milovala jsem pečení malých sušenek v kuchyni s babičkou Mamette. Ta mě nechala vykrajovat těsto pomocí rádýlka a obě jsme musely bojovat s chutí ochutnat trošku z toho syrového, ale tak chutného těsta! Zatímco moje babička vařila tradiční a vydatná jídla, moje maminka naopak ráda listovala v kuchařských knihách, kde hledala nové inspirace a stále nás překvapovala nečekanými chutěmi. Pro návštěvy často připravovala asijská jídla. Se zájmem jsem se dívala, jak vaří polévku z černých hub nebo jak připravuje exotickou zeleninu, kterou pak plní pláty rýžového těsta. Poslouchala jsem ji, když mi vyprávěla o jídlech a vysvětlovala mi, jak postupuje u jejich přípravy. Byla jsem tak okouzlená, že jsem z kuchyně neodešla, dokud nebylo vše hotovo. Dnes se snažím spojit tradici s moderností a o výsledky svého tvoření v kuchyni se dělím s rodinou a přáteli.

Marie_verdier.jpg

Zazou a Eva 

Se Zazou jsme se potkaly v Brně, kde strávila dva roky. Zazou během svého pobytu v Česku objevila českou a moravskou historii, kulturu, architekturu a zejména gastronomii, zatímco ona si s sebou přinesla tu svou, francouzskou. Její nákupní košík se spojil s mojí paletou, její vařečka se setkala s mým štětcem a výsledkem je tato knížka. Snažíme se Vám v ní přiblížit autentickou francouzskou kuchyni prostřednictvím tradičních receptů, ale také modernější recepty, kde se objevují originální variace tradičních jídel. Vždy se dozvíte i něco z historie a Zazou se s vámi podělí o své tipy a triky, založené na vlastních zkušenostech. Nechte se inspirovat ilustracemi a pusťte se do vaření. Přejeme vám mnoho zdaru a dobrou chuť!

Eva Aubry.jpg

Eva Aubry

Jmenuji se Eva, pocházím ze Sloven- ska, ale velkou část svého života jsem prožila ve Francii. Od malička mě přitahovalo vše francouzské: francouzský jazyk, literatura, kultura, móda, umění a samozřejmě i gastronomie. Francouzská kuchyně je uměním sama o sobě. Společné stolování, způsob prezentace a podávání jednotlivých chodů, umění konverzace a etiketa, znalost jídel a nápojů, správný výběr talířů či příborů, nábytku a samotných míst vhodných na vychutnávání si požitku z jídla a vína, to vše patří do francouzského umění stolování: art de la table. I když to všechno zní velmi škrobeně, každý, kdo strávil ve Francii byť jen týden, ví, že toto umění není výsadou znalců a drahých restaurací. Francouzi mají toto všechno takříkajíc v krvi. Každá chvilka u stolu je malou společenskou událostí, ale pokud se zúčastníte například rodinné oslavy, můžete u stolu strávit i čtyři hodiny. Za tu dobu stihnete prodiskutovat světový ekonomický a politický vývoj, globální oteplování, knižní novinky nebo poslední filmový trhák a samozřejmě nezapomenete rozhovory protkávat komplimenty na margo zdařilého jídla a lahodného vína. Francie má skutečně neuvěřitelně pestrou paletu jídel, která odpovídá různorodosti jejího povrchu, klimatu a obyvatelstva. Každý francouzský region se vyznačuje svou specialitou. Všude najdete typické francouzské sýry, jejichž druhů je více než dní v roce. Pro Francouze je kvalita surovin prvořadá. Neváhají se za nimi vydat na trhy, které jsou také potěšením pro umělecké a romantické duše. Francouzské tržnice hýří barvami, tvary, vůněmi a chutěmi. Navíc jsou to místa, kde se lidé rádi setkávají, diskutují a smějí. Tento svět byl během dlouhých let i mým světem, a dnes se snažím přibližovat tuto atmosféru slovem i obrazem.